28. března 2006 v 12:08 | Clarissa
|
"Tak ukaž, co sis vybrala na dnešek za šaty?" "Nevybrala. Je mi to tak nějak jedno." "Jak to myslíš, že sis nevybrala?" rozčilovala se Ginny. Přešla k Hermionině skříni a otevřela ji. "No, moc na výběr tu toho není. Víš co? Zajdeme do prasinek. Ples začíná až v osm. To stíháme." "Ginny, neblbni, vezmu si nějaké staré šaty." "Ani nápad. Dnes musíš být nádherná. Aspoň ten trouba Malfoy uvidí, o co všechno přišel." řekla Ginny rozhodným hlasem. Hermiona se zatvářila nešťastně. "Promiň, já to tak nemyslela. Prostě chci, abys dnes vypadala nádherně a bavila se." omlouvala se Ginny. "Máš pravdu. Tak pojď, pomůžeš mi něco vybrat."
"Dobrý den, děvčata. Budete si přát?" pozdravila je prodavačka. "Dobrý den. Ano, sháníme tady pro mou kamarádku šaty na dnešní valentýnský ples." řekla Ginny. "Samozřejmě. Pojďte se mnou, něco vybereme." řekla prodavačka. Během pár minut před ně naskládala spousty šatů. Zkoušení šatů jim zabralo celou hodinu. "Jsou všechny krásné, ale mám pocit, že jim něco chybí." zamyslela se prodavačka. "Už to mám!" zajásala. "Hned jsem zpátky!" Za chvíli se objevila s obrovskou krabicí. "Málem jsem na ně zapomněla. Přišly minulý měsíc. Zkuste si je!" Prodavačka podala krabici Hermioně, a ta s ní zmizela za závěsem. Když vyšla ven, prodavačka i Ginny zalapaly po dechu.
"Hermiono! Jsi nádherná!" vykřikla Ginny. Hermiona se postavila před zrcadlo a užasle se na sebe dívala. "Jsem to opravdu já?" "Slečno, vypadáte úchvatně. Ta barva vám náramně sluší. Myslím, že dnes budete lámat srdce všech mladíků na škole." řekla prodavačka a mrkla na ni. "Tak co říkáš, bereš je?" ptala se nedočkavě Ginny. "Samozřejmě!" odpověděla Hermiona.
Hermiona vešla do své ložnice a položila krabici s šaty na stůl. Najednou se zarazila. Zvláštní. Jako by tu někdo byl...Nervózně se rozhlédla po místnosti. Nevšimla si žádné změny, a tak zamířila k nočnímu stolku, aby si vzala hřeben. Otevřela šuplík a chtěla ho vyndat, když si všimla modré sametové krabičky hned vedle něj. Posadila se na postel a vzala ji do ruky. Opatrně krabičku otevřela. "Hermiono, už jsi převlečená? Udělám ti nějaký účes..." vpadla do pokoje Ginny a zarazila se, když viděla, co Hermiona drží v ruce.
"No páni! To je nádhera!" vyhrkla Ginny. Hermiona vytáhla z krabičky náhrdelník v podobě motýla posetý snad stovkou drahých kamenů. "Kde jsi to vzala?" ptala se Ginny. "Já nevím. Šla jsem si pro hřeben a ta krabička ležela vedle něj. Nemám tušení, kdo by mi ji tam mohl nechat. Je tu jen napsáno Krásný Valentýn." "No páni." řekla znovu Ginny. "Vypadá to, že máš tajného ctitele. A bohatého. No, ať ti ji tam nechal kdokoliv, přišel s tím právě včas. Bude se ti to hodit krásně k šatům! Tak pojď, udělám ti ten účes." Hermiona si poslušně sedla. "Tak, hotovo. Učesaná, nalíčená. Teď si oblékni ty šaty, už je pomalu čas vyrazit." řekla jí Ginny. Hermiona se oblékla a Ginny ji dotáhla před zrcadlo. Nemohla tomu uvěřit. Před ní stála dívka v nádherných světle zelených šatech. "Jsi krásná, Hermiono. Tak, ještě náhrdelník, a je to dokonalé. Prodavačka měla pravdu, dneska budeš lámat srdce. Ale to ti povídám, opovaž se sáhnout na Harryho!" zazubila se na ni Ginny a Hermiona se rozesmála.

"Kde kruci jsou? Těm holkám to vždycky tak trvá..." řekl Harry. "Hele, támhle je Ginny." "Je krásná!" vydechl Harry. "Tak hele, kamaráde, bacha na ruce!" zamračil se Ron. "Jasně, vždyť mě znáš." odpověděl Harry. "No právě." "Ahoj, lásko! Moc ti to sluší!" řekl Harry, když Ginny sešla po schodech dolů. "A kde je Hermiona?" "Neboj, Rone. Hned přijde." odpověděla Ginny. V tu chvíli se Hermiona objevila na schodech. "Támhle ji máš." ukázala na ni Ginny. Ron se otočil a zůstal na ni nevěřícně koukat. Nebyl jediný.
Draco sledoval, jak se Hermiona vítá s Ronem. Je nádherná! Vypadá ještě úžasněji než na tom plese ve čtvrťáku. Sakra, to mi ještě tak scházelo. Nesmím na ní myslet! pomyslel si a začal se raději věnovat Pansy. Šlo mu to těžko, každou chvíli jeho pohled mířil k nebelvírskému stolu. Z jeho úvah ho naštěstí vyrušil Brumbál, který je začal vítat na plese.
"Dobrý večer, přátelé. Vítám vás na letošním valentýnském plese. Valentýn je svátek zamilovaných. Jsem si jist, že jste si podle toho vybrali své partnery. Aby se ale dostalo i na ty ostatní, nezamilované, určitě všichni uvítáte naši oblíbenou výměnu partnerů. Přeji příjemnou zábavu!" "Ale ne." zaskučela Katie, která seděla vedle Hermiony. Ta se tvářila nechápavě. "Výměna partnerů? Co to je?" "Doufala jsem, že to Brumbál už nikdy neudělá. Výměna partnerů se konala naposledy na plese, když jsem byla v prváku. Tančí se v kruhu ve dvojicích, a na Brumbálův povel se otočíš vpravo a tančíš s někým jiným. No hrůza." vysvětlovala Katie. "Ale no tak, to snad nebude tak děsný, ne?" zasmála se Hermiona. "No, snad ne. Tak jdeme na to!"
Ron vzal Hermionu za ruku a vedl ji na parket. "Moc ti to sluší, Hermiono." "Díky, Rone. Taky nevypadáš nejhůř." Ron se zasmál. "Víš, jsem rád, že jsem šel na ples s tebou. Valentýna jsem vždycky nesnášel. Takový ty řeči o zamilovanosti...Proto jsem rád, že jsem tu s tebou, se svojí nejlepší kamarádkou." "Díky, Rone. Od tebe to vždycky potěší!" rozesmála se Hermiona. "Ne, já to nemyslel špatně. Prostě bych na tebe ale nebyl nikdy schopný myslet jinak než jako na sestru." "Dík, bráško!" mrkla na něj Hermiona. V tu chvíli Brumbál tleskl. Hermiona s Ronem se rozloučili a každý přešel k dalšímu partnerovi.
"Ahoj Hermiono!" "Neville, vypadáš dobře!" pochválila ho Hermiona. "No, líp než ty dneska rozhodně nevypadám." řekl Nevill, čímž Hermionu rozesmál. Za chvíli Brumbál zase tleskl a ona se přesunula zase dál. "Frede!" "Hermiono, vypadáš úžasně! Škoda, že mám přítelkyni, hned bych do tebe šel! Ale možná George..." "Dobře, až s ním budu tančit, zeptám se ho, jestli by měl o mě zájem." smála se Hermiona. Opravdu se dobře bavila. Nakonec ta výměna partnerů není tak špatná...pomyslela si, když se po chvíli loučila s Georgem, kterého taktně odmítla. Naštěstí nevypadal moc zklamaně.
"Grangerová." Hermiona se vyděšeně podívala na svého dalšího partnera. Před ní stál Draco. Chtěla odejít, ale Draco ji strhl k sobě do náruče a začal s ní tančit. "No tak, Grangerová. Máš tancovat. Je přece výměna partnerů." ušklíbl se. "Tancovala bych ráda s kýmkoliv, jen ne s tebou!" odsekla. "Hezký náhrdelník. Odkud ho máš?" "Dárek k Valentýnu. Ale myslím, že zrovna tobě do toho nic není." Draco se tiše zasmál a sklonil se k ní. "Jsi nádherná." zašeptal jí do ucha. Hermiona se roztřásla. Musíš na mě takhle působit, Malfoyi? Draco se pousmál a přitáhl si ji blíž. "Vypadá to, že tvá nenávist ke mně není tak silná, Grangerová." "Tak to se pleteš, Malfoyi." "Vážně?" Draco se k ní znovu sklonil a přitiskl svou tvář na její. "Nebo mi snad chceš tvrdit, že tohle s tebou nic nedělá?" ušklíbl se. Hermiona se k němu přitiskla. "Pochybuju, že bys takhle reagovala, kdybys mě opravdu nenáviděla." Draco ji něžně políbil na krk. Hermiona zasténala. "Draco." zašeptala. "Nedělej to, prosím. Tohle nemůžeme." V tu chvíli Brumbál tleskl k další výměně. Draco se na ni usmál, vzal ji za ruku a políbil ji. "Bylo mi potěšením."
Tak, lidičky, jak vidíte, dodržuju svůj slib, a vkládám další kapitolku! Myslím, že tahle se vám bude líbit :o))). A mám tu zase S.O.S. posílejte mi prosím na mail obrázky mladých pobertů, Lilly, Snapea, a dalších kouzelníků z té doby. Dík moc!