
"Prosím, posaďte se." řekl profesor Brumbál Hermioně a profesorce McGonagallové, když vešli do jeho pracovny. Hermiona se rozhlédla kolem sebe. "Vypadá to tu stejně jako..." "Stejně jako kdy?." zeptal se Brumbál. "Stejně, jako za dvacet let." řekla tiše Hermiona. Po její odpovědi se rozhostilo ticho. "Takže jste k nám přicestovala z budoucnosti. Ale proč? Za jakým důvodem? Víte přece, že se minulost nesmí měnit." řekl Brumbál. "Ano, to vím moc dobře. Ale jsou tu jisté závažné okolnosti, které mě donutily to udělat. Tady je dopis, který vám posílá profesorka McGonagallová..." zarazila se a otočila se na profesorku. "Tedy vy, v budoucnosti." Hermiona podala dopis Brumbálovi. "Musely se stát hrozné věci, když mi píšete vy, Minervo." řekl Brumbál a smutně se pousmál. "Ano, stalo se to nejhorší, co se mohlo stát." řekla Hermiona a oči se jí zalily slzami. Brumbál otevřel dopis. Čím dál se ve čtení dostával, tím víc byl jeho výraz ustaranější. Když dočetl, podal dopis profesorce McGonagallové a opřel si hlavu do dlaní.
"Dnes přespíte u Minervy. Zítra vás na snídani znovu zařadíme do koleje, jak si přeje Minerva, tedy její budoucí já." "Ano, pane profesore." šeptla Hermiona. "Počkejte teď chvíli venku, prosím. Minerva se vás potom ujme. Přeji dobrou noc, slečno Grangerové. "Dobrou noc, pane profesore." odpověděla Hermiona a vyšla z pracovny. "Albusi, ta dívka je na pokraji nervového zhroucení. Ztratila všechny své přátele. Jak jsem ji sem mohla poslat?" "Musela jste k tomu mít dobrý důvod. Sice ji neznám, ale mám takové tušení, že není tak křehká, jak vypadá. Ale nebojte, budu ji sledovat. Teď běžte, Minervo, ať na vás dlouho nečeká. Ta dívka si potřebuje odpočinout." "Ano, máte pravdu, Albusi."
Hermiona byla opravdu vyčerpaná. Profesorka McGonagallová jí u sebe vyčarovala druhou postel. Hermiona si do ní lehla a hned usnula. Měla bezesnou noc.
"Tady máte dopis pro profesora Brumbála. Musíme mu nějak vysvětlit, proč jste se vrátila v čase." řekla profesorka McGonagallová. "Co jste tam napsala?" "Pravdu. Pravdu o tom, co všechno se stalo." "Ale to změní naši přítomnost úplně!" vyhrkla Hermiona. "Jen pokud někdo změní minulost." řekla profesorka a zadívala se na Hermionu. "Asi byste ráda věděla, proč tam posílám právě vás." "Protože v minulosti nikoho nemám." "To je sice pravda, ale není to ten hlavní důvod." "A jaký tedy?" "Posílám tam vás, protože jste ta nejtalentovanější čarodějka co znám. Jste velmi silná osobnost, Hermiono. I přes to všechno, co nás potkalo, věřím, že vy to zvládnete..."
Hmmmm.....tak je to pěkný. Zatim nevim co od toho čekat, ale budu to bedlivě pozorovat:). Mimochodem, nová vizáž blogu je lepčí:)