7. dubna 2006 v 14:36 | Clarissa
|
"Co to sakra bylo?" vykřikl Harry a spolu s ostatními nebelvírskými rychle vyběhl ze společenské místnosti. Tam je ale zarazila profesorka McGonagallová. "Všichni okamžitě zpátky do svých kolejí! Hned!" poručila jim a rychle odešla. Ostatní se jen neradi vraceli zpátky. Harry se najednou zarazil. "Rone! Hermiona! Je někde tam venku, musíme ji najít!" rychle odběhl pro svůj neviditelný plášť. Přehodil ho přes sebe a Rona a vydali se ven. "Ale jak ji máme najít?" řekl Harry zoufale. V tom do něj šťouchl Ron. "Koukej, Támhle je Brumbál, Snape a McGonagallová. Jdeme za nimi!"
"Albusi, co to bylo?" ptala se profesorka McGonagallová. "Bohužel musím říct, že nemám tušení. Severusi, nevíte, odkud zněl ten výbuch?" Snape vytáhl hůlku a namířil ji před sebe. Z hůlky vyšlehl zářivý paprsek a ukazoval jim směr. Pomalu se za ním vydali. Když se blížili k východu z hradu, oslepilo je jasné světlo. "Támhle to je!" zašeptala profesorka McGonagallová. Všichni tři si připravili hůlky a vydali se za světlem. Harry a Ron, schovaní pod neviditelným pláštěm, je potichu následovali. Když zahli za roh, oněměli úžasem. "Proboha!" vykřikl Snape.
Před nimi se vznášela obrovská zářící koule. Byl to neuvěřitelný pohled. Koule se točila obrovskou rychlostí a její záře všechny oslepovala. Profesoři stáli jako zkamenělí. Konečně světlo trošku ustoupilo a oni mohli vidět, co je uvnitř. Přímo uprostřed točící se koule se vznášeli Draco s Hermionou. Vypadalo to, jako kdyby spali, jeden druhému v náručí. "Hermiono!" vykřikl Ron a rozběhl se směrem ke kouli. "Weasley! Co tady k čertu děláte?" vyštěkl Snape. V tu chvíli se objevil i Harry. "I Potter je tady! Jak jinak!" "Co se stalo? Co je Hermioně?" ptal se Harry. "To nevíme, pane Pottere." odpověděla profesorka McGonagallová.

"Myslím, že mám jisté tušení, Minervo." řekl Brumbál a ukázal rukou na pomalu vyhasínající nápis na stěně. Snape na něj vytřeštil oči. "Albusi, snad nechcete říct, že...to je nemožné...neuvěřitelné..." Harry se na něj zkoumavě zadíval. Poprvé viděl svého profesora lektvarů tak nervózního. "O čem to mluvíte? A vůbec, proč tady jen tak stojíte? Proč nic neuděláte?" vyhrkl. "Tady se nedá nic dělat, Harry. Jen čekat, dokud koule nevyhasne. Tím splní svůj úkol..." Brumbál se zarazil. "Jaký úkol? A proč je tam i Malfoy? Co jí udělal?" ptal se užasle Ron. "Pan Malfoy slečně Grangerové nic neudělal, nemějte strach, Weasley." odsekl Snape. V tu chvíli nápis na stěně zmizel a světelná koule se roztříštila.
Hermiona a Draco dopadli tvrdě na zem a zůstali ležet bez hnutí. Všichni k nim okamžitě přiběhli. "Minervo, sežeňte prosím madam Pomfreyovou, budeme potřebovat její pomoc." řekl tiše Brumbál a profesorka McGonagallová rychle odešla. Snape vyčaroval nosítka a spolu s Brumbálem na ně opatrně položil Draca a Hermionu. Harry se na to vyděšeně díval. "Co je jim? Budou v pořádku?" "Ano, Harry. Jen jim dej čas." Všichni se pomalu vydali na ošetřovnu.
"Brumbále, co se stalo? Proboha!" vykřikla madam Pomfreyová, když vešli na ošetřovnu. "Slečnu Grangerovou a pana Malfoye zasáhl ten výbuch. Potřebují vaši pomoc, Poppy." odpověděl Brumbál. "Samozřejmě. Počkejte prosím venku, než je prohlédnu." řekla madam Pomfreyová a zavřela dveře. To čekání bylo hrozné. Konečně se po pár minutách ve dveřích objevila madam Pomfreyová. "Tak co? Jak jim je?" ptal se Snape. "Jejich životní funkce jsou v pořádku. Divím se, po takovém výbuchu. Ale jedna věc mě udivuje ještě víc." "Jaká?" vyhrkl Ron. "Jsou hrozně zesláblí. Jako kdyby jim něco vysálo veškerou jejich sílu. Nevím, jestli chápete, co tím chci říct." "Ale ano, jistě. Jak dlouho bude trvat, než se proberou?" ptal se Brumbál. "Nevím. Opravdu nevím. Ze zdravotního hlediska jsou naprosto v pořádku. Záleží to jen a jen na nich."
"Co tím myslela? Proč se neprobírají?" ptal se rozrušeně Harry, když se za madam Pomfreyovou zavřely dveře. "Na to neznám odpověď, Harry. Jejich vyčerpání zřejmě způsobila ta světelná koule, která je obklopovala." Brumbál se odmlčel. "Ale jedno vím jistě. Až se proberou, nikdo z nich už nebude jako dřív." "Cože? Co to má znamenat?" vyděsil se Ron. "Teď ještě není čas na to, abych vám to vysvětlil. Mějte trpělivost. Tato záležitost se týká pouze slečny Grangerové a pana Malfoye." "Malfoye?" vytřeštil Harry oči. "Co s tím má on společného?" V tom se ozval výkřik madam Pomfreyové. "Brumbále! Pan Malfoy se probírá!"
Brumbál a Snape vyskočili na nohy. "Počkejte tady." řekl Brumbál Harrymu a Ronovi. "Ani nápad, jdeme s vámi! Chceme vědět, co se stalo." odsekl Ron. Brumbál si povzdechl. "Tak dobře. Ale buďte potichu." rychle vešli do místnosti.
Draco pomalu otevřel oči. "Co se stalo? Kde to jsem?" vykřikl a rychle se posadil. "Pane Malfoyi! Okamžitě si zase lehněte!" "Nic mi není!" odsekl Draco a vstal z postele. V tom jeho pohled padl na vedle ležící Hermionu. Okamžitě přiběhl k její posteli. "Hermiono! No tak, prober se!" Hermiona otevřela oči a rozhlédla se kolem. "Bože, jsem tak rád, že jsi v pořádku!" vyhrkl Draco a rychle ji políbil. Ron a Harry užasle vyvalili oči. "Co to má sakra znamenat?" vykřikl Ron a vytáhl hůlku. V tu chvíli se kolem Draca a Hermiony objevil obrovský štít a odhodil všechny na druhou stranu ošetřovny.
"Pane profesore, omlouvám se...já..." koktala Hermiona, když viděla, jak se Brumbál sbírá ze země. "O tom vašem štítu už jsem slyšel, slečno Grangerová. Je opravdu...unikátní. Jsem moc rád, že jste v pořádku." řekl Brumbál s úsměvem od ucha k uchu. "Hermiono! Vysvětlíš nám konečně, jak to, že tě tady ten mizera políbil?" zeptal se výhružně Harry. Hermiona znervózněla. Pohlédla na Draca, a když viděla odhodlání v jeho očích, obrátila se k Harrymu a začala se usmívat. "Protože na to má právo. Já a Draco spolu chodíme."
Uuuuuffff! Konečně je to tady. Někdy mám vážně chuť ten svůj počítač pořádně rozmlátit. Teda, psát jednu kapitolu dvakrát, to je vážně záhul. No, doufám, že se bude líbit, a že mi ji pořádně okomentujete :o)))