4. kapitola - Úplněk

11. dubna 2006 v 2:48 | Clarissa |  Příliš málo času
"Lilly, nechápu, o čem to mluvíš." řekla Hermiona a sklopila oči. "Ale chápeš. Dneska jsem tě celý den pozorovala. Ve škole se vážně vyznáš. Trefila jsi jak do učebny lektvarů, tak do knihovny." "Ty mě špehuješ?" vyjela na ni Hermiona. "Ne, to rozhodně ne. Jen...byla jsi mi už od začátku sympatická. Promiň." zašeptala Lilly. "Ne, ty promiň. Neměla jsem na tebe tak vyjet. Omlouvám se." "Víš, co nechápu? Jak tě mohl moudrý klobouk zařadit do Zmijozelu. Spíš by ti sedl Nebelvír." "Já to taky nechápu." Lilly vzala Hermionu za ruku a pohlédla jí do očí. "Jestli mi nechceš své tajemství prozradit, nebudu tě nutit. Jen jsem doufala, že bysme mohly být kamarádky. Třeba mi budeš časem natolik věřit, že mi všechno řekneš." "Díky, Lilly." řekla Hermiona a usmála se.
Byl krásný teplý večer a Hermiona se rozhodla, že toho využije k procházce. Po večerce se nenápadně vytratila z hradu a vydala se směrem k jezeru. Najednou ji vyrušil něčí křik. Rozhlédla se kolem, a pak zůstala vyděšeně stát. Proboha! To snad ne! Vždyť je dnes úplněk! Chystala se jít zpátky do hradu, ale pak uslyšela další výkřik. To je Snape! pomyslela si Hermiona a rychle se rozeběhla k vrbě Mlátičce. Pár metrů od ní se zastavila. Z vrby právě vylezl James a podpíral Severuse. Sirius, který stál opodál se mu rozeběhl na pomoc.
"Jak jste se opovážili! Jak jste mu to mohli udělat?" křičela na ně. James se Siriusem se na ni překvapeně dívali. "Grangerová! Co tady děláš?" "To je snad jedno, ne? Jde spíš o to, co tady děláte vy dva!" "Jak...jak to myslíš?" vykoktal Sirius. "Myslíš si, že je vtipné říct spolužákovi, kterého nemá rád, aby šel za úplňku do vrby Mlátičky?" rozkřičela se Hermiona. "Nalákat ho tam, když ten chudák nemá ani tušení, že se v ní skrývá vlkodlak? Remus ho mohl zabít, ty idiote! Nedokáže se ovládat!" James a Sirius na ni zůstali civět s otevřenou pusou. "Jak tohle všechno víš?" zeptal se tiše James. "To je jedno. Prostě to vím!" odsekla Hermiona a zadívala se na Severuse, který se začal probírat.
"Severusi, jsi v pořádku?" zeptala se ho opatrně. Nebyl na něj hezký pohled. Na pažích se mu rýsovaly krvavé šrámy a oblečení měl roztrhané. Celý se třásl. Když se na ně podíval, Hermioně bylo hned jasné, proč se třese. Byl vzteky bez sebe. "Nenávidím vás! Bože, jak já vás nenávidím! Ale já vám to vrátím. Hned zítra se postarám o to, aby každý věděl, že je Lupin vlkodlak!" Hermiona mu pomohla na nohy. Pak se podívala na Jamese a Siriuse, kteří měli ve tváři zoufalý výraz. "Zmizte odsud!" poručila jim. "Ale..." pokusil se o protest James. "Neslyšeli jste? Zmizte! Dneska jste toho udělali už dost!"
Severus se díval, jak odcházejí. Pak se odvrátil a pohlédl Hermioně do očí. "Co tady děláš ty? Máš s tím snad taky něco společného?" zeptal se výhružně. "Ne." odpověděla tiše Hermiona. Vytáhla hůlku a jedním mávnutím zacelila všechny Severusovy rány. "Děkuju." zašeptal. "Můžeš chodit?" zeptala se. "Ano." "Fajn, projdeme se." "Teď? To myslíš vážně?" "Jo. Proč ne?" Severus jen pokrčil rameny a následoval ji. Dlouhou dobu kráčeli vedle sebe beze slova.
"Co chceš teď udělat?" prolomila ticho Hermiona. "Udat je." Hermiona se na něj smutně podívala. "To je vážně to, co chceš?" "Samozřejmě! Vždyť Lupin je vlkodlak! Je to bestie, schopná kohokoliv zabít. Je to netvor! Je to..." "Je to člověk, který bude celý život žít se svým prokletím. Se svým utrpením, které nikdy nepůjde ukončit." řekla tiše Hermiona. Severus se zarazil. Podíval se Hermioně do očí. To, co v nich viděl, byla bolest. "Neodsuzuj ho, Severusi. On za to nemůže." Hermiona měla slzy v očích. Severus k ní přistoupil a pohladil ji po tváři.
"Máš pravdu. Navíc, on jediný se ke mně choval aspoň trošku slušně, narozdíl od..." "Jamese a Siriuse." pousmála se smutně Hermiona. "Jo. Přesně tak. Kvůli Blackovi jsem se do toho dostal. Díky němu jsem málem přišel o život. Nenávidím ho, Hermiono. Vážně ho nenávidím. A Potter je úplně to samé." "Každý se jednou poučí ze svých chyb. A mám pocit, že zrovna tihle dva nejvíc." "Jak to myslíš?" zeptal se překvapeně Severus. "Zkus jim dát šanci, Severusi." "Jak bych jim mohl dát šanci? Za to, co mi celé roky prováděli? A provádět budou?" Hermiona ho vzala za ruku. "Jak by mohli dál ubližovat člověku, který jim dokázal odpustit?" Severus sklopil oči. "Pojď, už je moc pozdě. Jdeme spát. A jak se říká, ráno moudřejší večera." zasmála se Hermiona. Společně se pak vydali zpátky do hradu.

Ve společenské místnosti ji Severus zarazil. "Děkuju ti, Hermiono." "Za co?" zeptala se překvapeně. "Za to, že jsi tu pro mě byla. Za to, že jsi jediný člověk, který mě nepovažuje za umaštěného slizouna." Hermiona se na něj zářivě usmála. "Nemáš zač." zazubila se. "Jak je možné, že jsi ve Zmijozelu?" "A jak je možné, že jsi v něm ty?" opáčila. "Kvůli rodičům." zašeptal Severus. "To ale ještě neznamená, že sem patříš. Každý má takovou budoucnost, jakou si sám vytvoří." "A jaká bude tvoje budoucnost?" "Taková, jakou si vytvořím." "Máš pravdu." Severus se Hermioně podíval zpříma do očí. Hermiona se pod tím pohledem zachvěla. Jako by jí viděl až do duše. Severus na chvíli zaváhal, ale pak se sklonil a něžně Hermionu políbil. "Dobrou noc, Hermiono." Než se zmohla na odpověď, byl pryč.
Hermiona se opřela o stěnu a zavřela oči. Rukou si sáhla na rty, na které ji před chvílí Severus políbil. Při té vzpomínce se zachvěla. Severus se jí dostal pod kůži. Grangerová, co to sakra vyvádíš???
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Clarissa Clarissa | 11. dubna 2006 v 2:50 | Reagovat

Schválně si všimněte, v kolik hodin jsem to sem přidala. Vidíte to, ani spát mě nenecháte. Ale co bych pro vás neudělala :o). Takže mi tu zase vy na oplátku koukejte nechat spoustu komentářů!!!!

2 Safira Safira | E-mail | 11. dubna 2006 v 6:27 | Reagovat

To je fakt dobrý.

3 Klarit Klarit | E-mail | 11. dubna 2006 v 6:44 | Reagovat

konecne!ne promin ale uz sem se nemohla dockat... je to fakt dobre hlavne ten konec...

4 Klarit Klarit | E-mail | 11. dubna 2006 v 6:45 | Reagovat

jde videt ze mas opravdu okysliceny mozek:)

5 Clarissa Clarissa | 11. dubna 2006 v 11:32 | Reagovat

děkuji, děkuji, děkuji :o)))

6 slunenka slunenka | E-mail | Web | 11. dubna 2006 v 15:04 | Reagovat

Jupííííííííí!!! Jsem totálně happy!!! Bombový!!! Hermi a Sevie... bože! mi dochází kyslííík!!!! :o)))

7 Serpentine Serpentine | 11. dubna 2006 v 17:22 | Reagovat

Hopla. Ten Sevi se nezdá, což?:)

8 janca janca | 11. dubna 2006 v 19:29 | Reagovat

....to je super!naprosta bomba!nema to chybu!....

9 Clarissa Clarissa | 11. dubna 2006 v 23:47 | Reagovat

už se samou chválou červenám :o)))

10 lilianka lilianka | E-mail | 12. dubna 2006 v 19:07 | Reagovat

to je super

11 Klarit Klarit | E-mail | 24. dubna 2006 v 7:15 | Reagovat

ses jako sekla nebo co:)?

12 Veronika Veronika | 30. dubna 2006 v 18:59 | Reagovat

je to fakt skvělý:)))))))))

13 Šárka Theira McKonfrštová z Tlustovous Šárka Theira McKonfrštová z Tlustovous | Web | 29. července 2006 v 16:49 | Reagovat

Super :o)

14 BadAngel BadAngel | Web | 28. srpna 2006 v 14:29 | Reagovat

jj  už je to tak,že nemám slov =)

15 ledvu ledvu | 16. října 2006 v 18:01 | Reagovat

Clarriso,je to krása!nechceš si se mnou psát??? třeba o těch tvých povídkách??Jmenuju se Lenka

16 Janish Janish | E-mail | Web | 9. června 2007 v 14:38 | Reagovat

Nebudu se opakovat.=)

17 Leena Leena | E-mail | Web | 28. června 2007 v 19:36 | Reagovat

krásný, píšeš fakt moc pěkně

18 denickovyblog denickovyblog | E-mail | Web | 16. března 2013 v 15:09 | Reagovat

nó Hermi,vypadá to že jsi zamilovaná:P
Dobrý:)Smekám:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama