22. kapitola - Smířit se s osudem

9. května 2006 v 1:05 | Clarissa |  Věštba
Hermiona se probudila a okamžitě se posadila.
"Klid, slečno Grangerová. Zase si lehněte."
U nemocničního lůžka seděl profesor Brumbál. Zkoumavě si ji prohlížel. Vypadal velice ustaraně.
"Pane profesore! Jak dlouho jsem spala? A kde jsou ostatní?"
"Prospala jste celý den. Díky lektvaru, který pro vás připravila madam Pomfreyová. Potřebovala jste si odpočinout," odpověděl Brumbál.
"A ostatní?"
"Poslal jsem je pryč, abyste měla klid."
"I Draca? Nechce se mi věřit, že by jen tak odešel," divila se Hermiona.
Brumbál se pousmál.
"Pan Malfoy je teď nejspíš někde s vašimi přáteli."
Hermiona nevěřila vlastním uším.
"Prosím? To není možné. Co by s nimi dělal?" užasla.
"Požádal jsem ho, aby vašim přátelům vysvětlil, o co tu jde."
Hermiona se zatvářila nechápavě.
"Promiňte, pane profesore, ale vážně nevím, o čem to mluvíte."
Profesor Brumbál si povzdechl.
"Hermiono, pan Malfoy už pochopil, o co tu jde. A smířil se se svým osudem. Stejně, jako to musíte udělat vy."
"Snad nemáte na mysli tu věštbu? Ne, tomu odmítám uvěřit. A moc se divím, že tomu uvěřil Draco."
"Dobrá, budeme tedy předstírat, že je to jen výmysl. Ale proč by měl potom pan Malfoy schopnost číst myšlenky, kterou máte teď i vy? A je tu také ten váš štít. Vážně si myslíte, že je to jen náhoda? Dobrá. Asi je to opravdu nejspíš jen náhoda, že dva studenti z Bradavic, ze stejného ročníku, kteří se dokonce milují, mají takové schopnosti. No, přemýšlejte o tom, Hermiono. Přeji brzké uzdravení."
Brumbál se zvedl a odešel. Hermiona se zabořila hlouběji do lůžka.
Ne, to nemůže být pravda...

Druhý den ji madam Pomfreyová propustila z ošetřovny. Hermiona se vydala do Velké síně na snídani. Nevěřila vlastním očím, když uviděla stát u dveří Draca spolu s Harrym, Ronem a Ginny. "Ahoj Hermiono," přivítali ji kamarádi.
Draco k ní přistoupil a políbil ji, čímž si vysloužil Ronův vražedný pohled.
Tak přece jen z nich takoví kamarádi nejsou...ušklíbla se Hermiona.
"Malfoy nám řekl o té věštbě." řekl Harry.
Hermiona se podívala na Draca.
"A cos jim řekl?"
"Pravdu. O našich schopnostech."
"Nevěřím tomu."
"Já ano, Hermiono. Jak jinak by se to dalo vysvětlit? Jestli máš jediné rozumné vysvětlení, sem s ním."
Hermiona nevěděla co říct. Po chvíli se odebrali každý ke svému stolu. Snažila se nevnímat účastné pohledy svých kamarádů, ale nešlo to.
"Draco má pravdu, Hermi," řekla tiše Ginny. "Jiné vysvětlení prostě není..."

Po snídani se všichni vydali na hodinu Obrany. Cestou potkali profesora Snapea.
Grangerová a Draco. Jak se tihle dva vůbec mohli dát dohromady?
"Já vás také ráda vidím, pane profesore," usmála se sladce Hermiona.
"Jako by nestačil jeden student, který mi dokáže číst myšlenky," ušklíbl se.
"No vidíte to. A už jsme dva!"
Draco se rozchechtal na celé kolo. Profesor Snape radši zamířil do svého kabinetu.
Bože, za co mě trestáš! Co jsem komu udělal?
Teď už se smála i Hermiona.
"Možná to čtení myšlenek nebude tak špatné..."

"Výborně, slečno Patilová. Skvěle jste odzbrojila slečnu Parkinsovou. Deset bodů pro Nebelvír!" Všichni zmijozelští se tvářili otráveně.
"Tak kdo bude další? Co třeba pan Malfoy a pan Weasley? No pojďte, pánové!"
Ron a Draco se neochotně zvedli a postavili se naproti sobě.
"Mdloby na tebe!" vykřikl Ron.
"Protego!" snažil se kouzlo odrazit Draco.
Jeho štít byl malý, ale najednou se začal rychle zvětšovat a odhodil Rona stranou. Zatímco se Ron sbíral ze země, Draco se opřel o nejbližší lavici. Byl hrozně zesláblý.
"No výborně," poznamenal Ron ironicky.
"Máme tady druhou Hermionu."
Moody se na Draca zamyšleně podíval.
"Pane Malfoyi, jste v pořádku?"
"Ano, jsem."
"Máte dost sil na další souboj?"
"Snad ano, proč?"
"Výborně. Slečno Grangerová, pojďte k nám, prosím."

Hermiona pomalu přistoupila k Moodymu. Draco se na ni zadíval.
Tak teď už tomu konečně věříš?
Ano. Teď už ano,
odpověděla v duchu Hermiona.
"Tohle bude opravdu zajímavý souboj," řekl nadšeně Moody.
"Zaujměte svá místa, prosím!"

"Impedimenta!" vykřikla Hermiona a kouzlo odmrštilo Draca na druhý konec třídy.
"Tarantallegra!"
Souboj už trval několik minut. Hermiona a Draco na sebe metali jedno kouzlo za druhým, ale souboj byl stále vyrovnán. Oba dva už jen stěží popadali dech.
"Petrificus totalus!" vykřikla Hermiona z posledních sil.
"Protego!" zařval Draco.
Hermiona se už chtěla krýt před jeho štítem, ale nic se nestalo. Draco dopadl spoutaný na zem. Vyděšeně na něj zírala.
"Finite incantatem!" zvolala a rozeběhla se k němu.

"Jak to, že se mi neobjevil štít?" ptal se roztřeseně Draco, když mu pomohla na nohy.
"Věštba," řekla Hermiona.
"Co tím myslíš?"
"Zdá se, že má jeden háček," odpověděla ledovým hlasem.
"My dva se můžeme zničit."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Clarissa Clarissa | 9. května 2006 v 1:13 | Reagovat

Tak, a po dlooouhé době je tady další kapitolka. Rozhodla jsem se změnit vzhled kapitol, jelikož mi za to na jednom fanu vynadali :o))). Ale musím uznat, že je to takhle mnohem přehlednější. A navíc to vypadá, že je kapitola delší :o)))

2 Klarit Klarit | E-mail | 9. května 2006 v 6:30 | Reagovat

:))konecne sem si myslela ze si nanas zapomela bo co?:))) je uplne super uzasna a...:)

3 Briana Briana | E-mail | Web | 9. května 2006 v 10:09 | Reagovat

Je to suprová kapitola :-). Kapitolu od kapitoly je povídka zajímavější. Už se těším na pokráčko. :-)

4 Clarissa Clarissa | 9. května 2006 v 11:22 | Reagovat

dík :o)))

5 Arn Dair Arn Dair | 9. května 2006 v 14:02 | Reagovat

Clarisso, smekam pred tebou a cekam na dasli zajimave pokracovanicko....kez by to natocili...ukapla by mi slzicka  :-)

6 Pavlunka Pavlunka | 9. května 2006 v 18:28 | Reagovat

Sakra, takhle dobrou povídku sem ještě nečetla....:-) honem další kapitolku,už se nemůžu dočkat.....a jak to děláš?že umíš tak dobře psát :-D

7 Clarissa Clarissa | 10. května 2006 v 0:08 | Reagovat

ježiš, tak takovýhle reakce jsem fakt nečekala...natočit to? to by byla šílenost :o))). že umím dobře psát? děkuju! a přitom je Věštba můj první pokus o povídku...

8 Skryli Skryli | E-mail | 10. května 2006 v 10:12 | Reagovat

Rozhodně Clarisso.Musím s tebou souhlasit, že jsi trošičku odklonila dráhu dřívějších kapitol, jestli mi rozumíš, což je pochopitelné.Tedy dráhu vzhledu, asi jsem to definoval, trochu neporozuměně.Ale kapitolky se mi líbí a očekávám další rychlé pokračování.Ahoj

9 Pavlunka Pavlunka | 11. května 2006 v 20:24 | Reagovat

no vidíš z tebe bude asi spisovatelka....:-) tak honem další kapču

10 Verča Verča | Web | 18. května 2006 v 16:54 | Reagovat

Je to  moooc pěkné...cleá tahle povídka. Kdy bude pokráčko? Prosím :)

11 kristiana kristiana | 18. května 2006 v 19:24 | Reagovat

achoj, je to fakticky skvelé!!!!! Jen piš dál

12 Kris Kris | 20. května 2006 v 2:10 | Reagovat

Je to úžasný...jen to postrádá další kapitolku=)

Tak prosím piš piš piš....už se nemůžu dočkat pokračování

13 zuza zuza | 20. května 2006 v 11:51 | Reagovat

dobry jen by draco nemusel pořád říkat hrmione jak ji miluje...ale rozhodne pis dal:-)

14 Yvainne Yvainne | 21. května 2006 v 20:33 | Reagovat

Přidej další....

15 Yvainne Yvainne | 21. května 2006 v 21:52 | Reagovat

Jo, jenom sehraje tam nějakou další roli i Dalton?

16 Clarissa Clarissa | 22. května 2006 v 0:45 | Reagovat

Ježiš, to už jsem tak dlouho nepřidala další kapitolu? budu to muset napravit, a to rychle...:o)))

Yvainne: Daltona si šetřím na později :o)))

17 kikinka kikinka | 24. května 2006 v 17:01 | Reagovat

kdy bude nová kapitola??

18 Clarissa Clarissa | 25. května 2006 v 12:38 | Reagovat

kikinka: už se na tom pracuje, nejpozději večer se tady objeví :o)))

19 cloverdee cloverdee | E-mail | Web | 24. června 2006 v 12:29 | Reagovat

začíná se nám to tu přiostřovat.asi umřu zvědavostí=O)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama