Ta však jenom soustředěně zavrtěla hlavou a kývla směrem k procházejícímu profesorovi. Victorie okamžitě pochopila a našla v brašně kus pergamenu. Něco na něj napsala a podala ho kamarádce. Ginny ho uchopila a četla:
"Někdy bych chtěla umět číst myšlenky, to bychom mohly mluvit a nikdo by nic neřekl."
"Taky bych to brala, jenže to nám nehrozí, kdežto školní trest asi jo."
"Myslíš, že by nám ho napařil?" napsala Victorie a tvářila se pochybovačně.
"No to si piš. Má na nás spadeno, jestli objeví, že si píšeme..."
"Chacha, toho se tak bojím."
"Stačí, že tu s ním musím po hodině zůstat já, snad nechceš totéž?"
"Si může něco zkusit."
"No to víš, zrovna tebe se lekne."
Poslední poznámka přišla Victorii nejspíš velmi vtipná, protože vyprskla smíchy. Snape po ní hodil ledovým pohledem a stejně ledovým hlasem pronesl:
"Vidím, že slečně Biltholtové nejspíš připadá příprava Bezesného lektvaru velmi vtipná. Nebo máte jiný důvod ke své veselosti? Mohla byste se pochlubit, jistě bychom se zasmáli všichni."
Victorie si však nejspíš uvědomila svoji chybu, i když pozdě, a jenom mlčky zírala pod lavici. Jakmile Snapeovi došlo, že se odpovědi nedočká, zamířil k nim.
"Rychle, schovej ten papír," sykla Ginny, jenže už bylo pozdě.
Profesor si pergamenu všiml a švihnutím hůlky ho k sobě přivolal. Začetl se do textu a po chvíli pohlédl zpátky na děvčata.
Potom se otočil a se spokojeným úšklebkem zamířil ke katedře.
"To je haj..." začala Victorie, ale Ginny ji zarazila.
"Neopovažuj se to doříct, nebo přijde Nebelvír o mnohem víc než jen 70 bodů."
"Ještě přičti těch 30 ze začátku hodiny a máme z toho rovnou stovku, slušný na jeden den, pochybuju, že něco takovýho zvládli třeba tvoji bráškové."
"Hmm, je fakt, že můj bráška a jeho kamarádi to dokázali dokonce s navýšením o dalších padesát," ušklíbla se Ginny.
Do konce hodiny byly dívky radši mlčky, jakmile se ozval zvuk zvonu ohlašující oběd, celá třída se rychlostí blesku sbalila a vyrazila z učebny. Vlastně až na Ginny, která se loudala ke Snapeově katedře.
"Ne, pane," namítla Ginny.
"Ne?" Snape zvedl obočí.
"Takže vy vůbec nepokládáte za přestupek pomlouvání učitele."
"Co prosím?"
"Vy jste mě snad neslyšela?"
"To ano, ale nevím, proč obviňujete mě."
"Protože osobou, která pomlouvala, jste byla vy."
"No jasně, a co jsem o vás řekla?"
Ginny věděla, že to vyznělo poněkud drze, ale nemohla si pomoct.
"Tvrdila jste, že jsem bezcharakterní sobec zahleděný do sebe."
"Vy mě špehujete?"
"Jen jsem zaslechl váš rozhovor," utrousil Snape.
"A co čekáte, že udělám, padnu na kolena a začnu se omlouvat?"
"Tak naivní přeci jenom nejsem."
"Tím lépe, aspoň se nerozčílíte, když poznamenám, že to, co jsem řekla, je pravda."
"Vy, jak se opovažujete," Snape se natáhl pro hůlku.
V půlce pohybu se zarazil. Nemůže přeci zaútočit na studentku, zvlášť ne na tuhle studentku. Pomalu se uklidňoval.
"Dobře, můžete jít."
Ginny vyvalila oči.
"A co školní trest?"
"Pošlu vám ho do konce vyučování po nějakém studentovi. A teď odchod, než si to rozmyslím."
Nemusel ji pobízet dvakrát, popadla brašnu a vypálila ze třídy. Rozhodným krokem se vydala do Velké síně. Našla Victorii a přisedla si k ní.
"Nijak."
"A to znamená?"
"Zatím jsme žádný trest nedostaly, Snape nám ho pošle do konce vyučování. Popravdě se divím, že Nebelvíru nestrhl všechny body. Tochu jsem ho vytočila."
"Trochu?" podivila se hraně Victorie.
"No tak jo, vytočila jsem ho hodně, chvíli to vypadalo, že na mě zaútočí."
"To jako fakt?"
"Jo, ale pak si to rozmyslel," přikývla Ginny.
"Zvláštní, to se mu nepodobá."
Ginny jen zamyšleně pokývala hlavou a dala se do jídla.
Tady máte, abyste se nenudili :o))). Dnešní autorkou je Corny. Tomu říkám náhoda, všechny jsme od C. Clarissa, Colleen, Corny. Jsem zvědavá, jaká kapitola to bude příště, a hlavně jaký autor. Uzávěrka bude 6. června. Ten den dělám přijímačky, tak doufám, že mi budete držet palečky. A hlavně mi pošlete co nejvíc kapitol, ať se mám čím uklidňovat!!!
P. S. Corny, já už hlasovala. A jak jinak, než super :o)))