Nový a úžasný pocit 2/2

20. září 2007 v 13:20 | Melyda, překlad: Clarissa |  Nový a úžasný pocit
Hermiona se vrátila do hradu a připojila se ke kamarádům na večeři. V tichosti se najedla a odešla bez povšimnutí. Všichni byli zaměstnáni povídáním o výletu do Prasinek na Nový rok. Hermiona už vysvětlila Ginny, že není žádný způsob, jak ji přesvědčit, aby šla s nimi. Opravdu jí nevadilo, že nepůjde.

Navzdory svému vyčerpanému tělu se rozhodla, že půjde večer zase k jezeru. Samota pro ni bude to pravé. Teď, když se cítila mnohem sebejistější v jejích bruslařských dovednostech, byla si jistá, že by to mohlo být uklidňující a odpočinkové. Tanec jí takový připadal, a ona si byla jistá, že bruslení bude to samé.



Posadila se na malou lavičku a zavázala si brusle. Naklonila se, nabrala do rukou trochu sněhu, udělala z něj sněhovou kouli a umístila ji na lavičku vedle sebe.

"Melodio," zašeptala a mávla hůlkou na sněhovou kouli, ze které se začaly linout něžné písně Joshe Grobana, mudlovského zpěváka.
Potěšena svou tvořivostí, tiše zašeptala: "Lumos," a vstala z lavičky.

Valčík pro nedosažitelnou dívku…
Zvedá své paže nahoru k nebi…
Tančí s hudbou, píseň je její láska…
Melodie ji dohání k pláči…


Hned jak Hermiona začala bruslit, ucítila klid. Kolébala se do rytmu hudby. Použila většinu kroků, které ji Malfoy naučil, ale pomyslela na to jen jednou nebo dvakrát. Ke svému překvapení se lehce pohybovala po hladkém ledu.

A tak tančila, sem a tam, pryč od davu, jako záře…
Tahle láska je vzdálená, tiše mě volá…


V tu chvíli neměla Hermiona ani ponětí, že ji dolů k jezeru sledoval pár očí a upřeně se na ni dívá.



Malfoy se tiše opřel o jeden z mála stromů v okolí. Ani se nemusel schovávat, všude byla dostatečná tma, nemohla ho vidět. Jeho oči byly upřené na dívku. Věděl, že si vede lépe - jen nevěděl, že až tak moc. Byla úchvatná. Mnohem půvabnější, než by kdy řekl…

Co je to za zvuk? pomyslel si.
Je to perfektní.

Zdálo se, že bez námahy splývá s hudbou.
Je mnohem uvolněnější, když je sama, zazubil se - samozřejmě, že byla.
Obzvlášť, když on byl tím, kdo jí pomáhal. Draco věděl, že se choval tak trochu jako debil - no, dobře, trochu víc. A že těch pár lekcí bruslení nic nezmění, ale tak nějak doufal, že by mohlo. Nebylo to tím, že by byl unaven chováním se jako hulvát - dokonce tak vydával mnohem víc energie, než kdyby ji jen ignoroval - prostě toužil po příjemné společnosti. Crabbe a Goyle mu svou inteligencí nesahali ani po kotníky a upřímně, nikdo ze Zmijozelu nebyl zrovna důvěryhodný. Vždy stál při svých spolubydlících, ale to z nich nedělalo jeho přátele.

Grangerová mu rozhodně seděla lépe - i když to byla mudlovská šmejdka. Uměla kritizovat, ale stejně tak uměla kritiku přijímat. A nepředstírala, že ho má ráda, jako většina zmijozelských - odvážný krok, ale on ho obdivoval.

Vířila mezi souhvězdími a sny…
Rytmem jí bylo mé bijící srdce…


U Merlina, pomyslel si.
Tiše pozoroval její ladné piruety.
Kdy se to stalo? Možná, že celou tu dobu uměla bruslit…
Jen co mu tato myšlenka prolétla hlavou, uviděl, jak se divoce rozmáchla pažemi, aby znovu získala balanc.
Ani nápad, uchechtl se.

Nevydržím se na ni dívat navždy…
Vzdávám se toho pohledu, jen abych s ní mluvil…


Chci s ní bruslit, mluvit s ní, říkal si v duchu.
To je pitomost. Je na mě naštvaná - a připouštím, že právem. U Merlina, jsem otravný.
Na roky pohrdání se nedalo během chvilky zapomenout, to věděl. Ale stále to chtěl zkusit.

Aniž tušil, co dělá, pomalu se vydal blíž k jezeru a vyčaroval si brusle rovnou na nohy. Naštěstí si ho zatím nevšimla.
Má snad zavřené oči?

Hermiona bruslila v kruzích se zavřenýma očima. Nevšimla si jeho přítomnosti, dokud ji nevzal jemně za ruce a nezačal se s ní točit v ledovém tanci.

A tak tančila, sem a tam, pryč od davu, jako záře…
Tahle láska je vzdálená, tiše mě volá…




Hermiona zalapala po dechu, když ji chytil za ruce a začal s ní jezdit dokola. Otevřela oči a spatřila až moc dobře známou tvář. I když věděla, že by to neměla dělat a nesnášela, když ji tahal, nechala ho.

Kdyby to byl jakýkoliv jiný kluk, nejspíš by to shledala trochu romantické - trošku sexisticky, samozřejmě - ale tohle byl Malfoy.

"Ty mě špehuješ, Malfoyi?"

Po této otázce se Draco rozesmál.

"Já a špehovat mudlov-" rychle se zarazil.
"Já a špehovat někoho, to opravdu nepřichází v úvahu. Nemusím nikoho sledovat - dívky na mě stojí frontu," ušklíbl se.

"Aha. No, nemůžu si pomoct, ale všimla jsem si, že jsi tady dole sám, a na dohled není ani jeden tvůj doprovod."

"Nemůže mít člověk čas od času aspoň trošku klidu a ticha?

Hermiona to vztáhla na sebe a umlkla. Na tváři se jí objevil znechucený pohled.
Bídák.

"Nemyslel jsem tebe, Grangerová," řekl vážně. "Mluv dál."

"To zní skoro jako příkaz, Malfoyi."

"U Merlina, ženská! Snažím se být milý a ty si to hned vykládáš špatně."

"A můžeš mi to vyčítat? Vždyť ses mi vždycky vysmíval a zesměšňoval mě," odsekla, jakmile ji levou rukou držící její pravou nad hlavou otočil.

Tohle nemohl popřít. Opravdu neměla jediný důvod uvěřit, že cokoliv, co řekl, bylo přátelské.

Bruslili a stále tančili podle hudby, ale atmosféra mezi nimi začala houstnout.

"Grangerová?"

Nebyla si jista, jestli chce slyšet, co má na srdci.
Co by tak tentokrát mohl chtít? A proč stále bruslím s tímhle - tímhle… fajn, nevím, co vlastně je, ale rozhodně nic dobrého, to je jisté. Jen bych ráda věděla, proč se chová tak hezky - to je jediný důvod, proč s ním stále tančím. Určitě má něco za lubem.

"Grangerová!"

"Co zas, Malfoyi?" skoro vykřikla.

"Eh, tvoje sněhová koule přestala hrát," zaksichtil se, očividně šťastný, že jí jde na nervy.
Neuvědomila si, že oba přestali bruslit.

"Och."
Nejspíš se potřebuju uvolnit - nezvolila jsem si právě proto bruslení?
Pitomý Malfoy, pomyslela si.
"Chvíli vydrž, zase začne hrát."
O pár sekund později spustila znovu ta samá píseň.

"Zná to jen jednu píseň, Grangerová?"

"Náhodou ji mám ráda," odpověděla.
"Takže jo."

Draco se tiše zasmál. Nemyslel si, že někdy bude dívkám rozumět.

"No, je to docela dobrá píseň. Přiznávám, že mudlové mají jednu… nebo dvě … dobré věci, které za něco stojí," připustil a pohlédl na ni.

Hermiona cítila, že jí hoří tváře. Napadlo ji, že možná dokáže rozpustit led.
Od kdy mě Malfoy uvádí do rozpaků? pomyslela si.
Změň téma! křičela v duchu.

"Jak to, že nejsi v Prasinkách?" zeptala se a začala se znovu pomalu pohybovat.
"Je přece Silvestr."

"Vyhýbám se Pansy - ta holka mě dokáže připravit i o poslední nervy," odpověděl bez rozmýšlení.
Hermiona se rozesmála.

"No, nemůžu říct, že bych ti to vyčítala."

"Jo. Věděl jsem, že nebudu mít možnost utéct, když půjdu. Plus, musel jsem se ujistit, že se neprovrtáš skrz led tvým častým padáním na zadek," zamrkal na Hermionu.

"Pokud sis nevšiml, jde mi to teď mnohem lépe. Dnes večer jsem nespadla ani jednou! Uááá-" klopýtla hned, jak domluvila.
Draco natáhl ruce, aby se o ně mohla zachytit.

"Vidíš?! Zakřikla jsi to. A to jsem si myslel, že jsi chytřejší, Grangerová. Zjevně jsem byl špatně informován," smál se.
Věděl, že by ho nejradši praštila, a tak se okamžitě rozjel pryč.

Hermiona na vteřinu zůstala šokovaně stát s otevřenou pusou, a pak se za ním rozjela. Začala zrychlovat, rozhodnuta ho chytit, i když pochybovala, že bude schopna zastavit.

Řítila se kupředu jako vlak, zrychlovala a čím dál více byla rozhodnuta ho chytit. Zdálky slyšela jeho smích.
Nejspíš se mi vysmívá, pomyslela si.

V okamžiku, kdy náhle zastavil a otočil se čelem k ní, dosáhla nejvyšší rychlosti. V záchvatu paniky její údy ztuhly.
Zastav nohy! Zastav!! prosila v duchu.
Proč se Malfoy nehýbe? Tvrdohlavý jako mezek. Tohle bude bolet.

Příliš zachvácena panikou, neschopna uhnout nebo zastavit, připravila se na náraz a zavřela oči.

Těsně před srážkou ucítila, jak ji jeho ruce uchopily kolem pasu a nadzvedly ji. Otevřela překvapeně oči a zjistila, že krouží nad ledem sem a tam. Draco ji pevně držel kolem pasu a vítr proudil jejími uvolněnými vlasy. Hermiona se usmála. Byl to nový a úžasný pocit.

Byla ve vzduchu jen pár sekund, ale zdála se to být věčnost.

Nakonec i věčnost dospěla do konce a Draco Hermionu pomalu postavil naproti sobě. Vzhlédla k němu s připitomělým výrazem ve tváři. Nemohl si pomoct a usmál se na ni.

"Nevadilo ti tak moc letět?" zeptal se.

"Ne. Ne takhle. To bylo… " zarazila se.
"Vzrušující."

Oba se posadili a chvíli se na sebe dívali, ani jeden nevěděl, co říct. V dálce mohli slyšet slabě vybuchovat ohňostroj.

"Už musí být půlnoc," řekl Draco.
Hermiona zahlédla v jeho očích něco, co nikdy neměla v úmyslu vidět. Děsilo ji to.

"Nejspíš ano. Myslím, že bychom se měli vrátit. Večerka je za půl hodiny."
Přinutila se od něj odvrátit a odbruslit k lavičce.

Slyšela jeho přibližující se brusle, ale ignorovala to a pokračovala v cestě.

"Grangerová!"

Podle zvuku hlasu musel být hned za ní. O vteřinu později ucítila, jak jí levé zápěstí pevně obemkly jeho prsty. Draco ji silou otočil tváří k sobě. Věděl, že se zarazí a uchopil ji za ramena.

"Grangerová," oslovil ji měkce a Hermiona se na něj podívala.
Ze všech sil se snažila to neudělat.

Ucítila, že jí sundal ruce z ramenou, a jedna její část se chtěla dát na útěk. Ta druhá, větší, ji přinutila zůstat.

Hermiona mohla jen těžko uvěřit svým smyslům, když Malfoy jemně položil svou levou ruku na její pas a zvedl pravou ruku, aby se dotkl její hebké tváře.

"Šťastný nový rok, Grangerová."
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Figotka Figotka | 22. září 2007 v 11:55 | Reagovat

Hezky jsi to přeložila :)

2 Clarissa Clarissa | 22. září 2007 v 12:53 | Reagovat

děkuji děkuji děkuji :o)

3 ševča ševča | E-mail | Web | 22. září 2007 v 18:33 | Reagovat

to je sice pravda, ale přijde mi sprosté naslibovat něco nového a dát tu sem něco, co už si můžem několik měsíců přečíst na tvých druhých stránkách. zvlášť, když už jsi na to předtím poukázala

4 Clarissa Clarissa | 22. září 2007 v 23:40 | Reagovat

neboj... povídka se tu objeví nejpozději zítra večer...

potřebuju ještě dodělat pár posledních úprav. tohle jsem sem přidala jen tak... ne jako náhražku za nové dílo :o)

5 Anchesenpaton Anchesenpaton | 4. listopadu 2007 v 9:58 | Reagovat

JE TO VEEEEELMI PEKNE!!! UZ SA TESIM NA DALSIU KAPITOLKU!!! :DD:D:D:D

6 Hermík Hermík | 13. listopadu 2007 v 19:36 | Reagovat

Clarisso,jaký sou tvoje druhý stránky?janak ta povídka supr!!!!!!!!

7 Jimmi Jimmi | 24. dubna 2008 v 18:42 | Reagovat

Aké sú tie druhé stránky?

8 Clarissa Clarissa | 26. dubna 2008 v 17:44 | Reagovat

mám na ně tady na blogu odkaz: Clarissa´s dreams

9 Areneis Areneis | 20. července 2008 v 21:07 | Reagovat

je to pekna jednorazovka. :-)

10 Clarissa Clarissa | 21. července 2008 v 1:42 | Reagovat

Můj první překlad, taková slaďárna...

11 B-Jane B-Jane | 19. října 2008 v 21:18 | Reagovat

Jééééé... Krásný!

12 Emily Emily | Web | 30. července 2011 v 16:46 | Reagovat

Jeeeee krásné! Úplně se rozplývám ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama